Vyškovské mužstvo aktuálně díky dohrávkám přeskočil Havířov a vy jste tedy čtvrtí. Jak zatím hodnotíte vaše působení v soutěži?
Kdyby nám to někdo řekl před startem sezony, tak to bereme všemi deseti, to je jasné. Ale na druhou stranu dobře víme, že bodů jsme mohli nasbírat ještě víc. Mohlo to být z naší strany o chlup lepší. Obecně ale můžeme být a jsme spokojeni, jak to probíhá. Je to první sezona úplně nového týmu.
Mimochodem jeho členové říkají, že parta je to skvělá, souhlasíte?
Ano, je. Musím přiznat, že ať jsem hrál na různých místech, vždycky jsem měl tak nějak štěstí na dobrou partu kluků. A je to i tady, funguje to super a nemůžu k tomu říct vůbec nic špatného. V tomto ohledu máme velkou sílu týmu.
Přesto se v něm objevují a vyčnívají některé individuality, gólman Michal Kořének, velezkušený Tomáš Žižka, střelec Tomáš Komínek a další…
Určitě, ale individuality vycházejí vždy z dobrého týmu. Hokej je prostě kolektivní sport, jedna nebo dvě osobnosti nikdy nic dlouhodobě neudělají sami. Ale ti tři jmenovaní jsou opravdu tahouni, žádné překvapení, Žíža má skoro dvanáct set zápasů v extralize a hrál NHL, Kořen v bráně je neskutečný a Komajzovi to tam prostě lepí. Ale na druhou stranu se ukázalo, že se může dařit i různým střelcům. V daném zápase se třeba prosadí někdo jiný.
Co vaše osobní vystoupení. Jak jste spokojen sám se sebou a svými výkony?
Po dnešním tréninku je to dobré, dařilo se a dal jsem hezké góly. Ale teď vážně. Já už jsem ve věku, s kterým je spojena trochu jiná role v týmu než kanonýr, mám tam svoje úkoly. Nechci honit osobní statistiky, jsem tu od něčeho jiného, ale na druhou stranu vím, že já jsem trochu spalovač šancí. Někdy přidám nahrávku tak nějak navíc, někdy bych zase propálil gólmanovi díru do břicha. Ale zásadně to neřeším, je jedno, kdo ty góly dá, nedělám z toho vědu.
Trenér tvrdil už předem, že budete hrát hlavně útočný, atraktivní hokej a plníte to. Je vám to bližší nebo raději máte zabezpečenou obranu a jistotu vzadu?
Říkali jsme si už před startem, že chceme hrát hokej, aby nás bavil a bavil i diváky. Není to vždy jednoduché, ale snažíme se o to. Máme tým s nadprůměrným bruslením, v tomto předčíme soupeře, ale někdy to nevychází výsledkově. Někdy by se možná při vedení dalo to včas zavřít, vyhazovat puky a čekat na chyby soupeře, ale to asi přijde postupně s pokračováním sezony a hlavně playoff. Abych odpověděl na otázku, mě osobně není cizí ani taktika více bránit a jezdit do brejků. Ale to je o týmové strategii, umím se přizpůsobit.
Jste rodák, zažil jste jako malý kluk hokejovou Duklu Vyškov a obecně dobu, kdy Vyškovu sportovně vládl hokej. Jak zpracováváte fakt, že se ve Vyškově opět hraje výkonnostní hokej mužů?
Je to zajímavé, jak se to všechno vyvíjelo. Když jsem zaregistroval, že Hodonín prodal licenci, moje manželka se mě ptala, jestli si myslím, že je možné, že by do toho šel Vyškov a já za něj hrál. Moc šancí jsem tomu nedával a vidíte, je to tady. Je skvělé být doma ve Vyškově, můžou na hokej přijít blízcí, může mě vidět rodiče, neteře, nikam necestujete. Trochu mě mrzí, že zimní stadion nemá větší kapacitu lidí, mohl být třeba pro tisíc lidí, to ale není otázka na mě. Jsem rodilý Vyškovan a je super, že se sem vrátil ligový mužský hokej. Věřím, že se to bude dál rozvíjet, třeba se nezůstane jen u mužů a začne se budovat i mládež. Budu moc rád, když to půjde dopředu a já tomu pomůžu.
Jmenujete jednu dobrou a špatnou vzpomínku na dosavadní průběh sezony?
Mám dobrou vlastnost, ty špatné věci dost rychle zapomínám. Ale napadá mě zápas ve Znojmě, tam jsme dostali nadílku, i když do půlky zápasu to bylo celkem vyrovnané. Už před sezonou jsem říkal, že Znojmo moc bodů nepoztrácí, ve druhém vzájemném zápase jsme k tomu měli blízko my. Po zápasech nás chválili, že se někdo s nimi herně dokázal držet. Jinak dobrá vzpomínka je myslím si na každý vyhrané utkání, navíc když předvedete dobrý výkon.
Když jste zmínil Znojmo, vypadá to, že by je šlo porazit, ale ne porážet. Může je někdo v playoff vyřadit?
Řekl jste to přesně, porazit se dají. Ale vyřadit, to těžko říct, playoff je něco hodně specifického. Navíc nechci soudit, jaká kvalita je ve druhé západní skupině, pamatuji se, že už v minulých sezonách se říkalo, že moravská skupina je silnější, ale nevím, jakou formu mají třeba Letňany nebo Tábor. Každopádně já tvrdím, že kdyby Znojmo hrálo v sestavě, ve které nastupuje, první ligu, bylo by někde ve středu tabulky. Určitě je to v naší soutěži největší favorit.
Už jsem se dotkly fanoušků. Jak hodnotíte diváckou kulisu vyškovských zápasů?
Tohle nemůžu úplně srovnávat s předchozími městy, kde jsem hrál, je to hodně o velikosti tribuny, kapacitě stadionu. Třeba se Vsetínem se to pochopitelně nedá porovnat, tam to byl zážitek snad do konce života, naopak když jsem byl v krajském přeboru, tam zase moc diváků nechodilo. Tak či tak my jsme strašně rádi za každého, který zavítá se na nás podívat. Fanouškovská základna se musí vybudovat a bude to chvíli trvat, my se ale spíš musíme soustředit na hru. Když budeme hrát dobře, bude se zvedat divácká návštěva. Vidíme i slyšíme, jak nás podporují a je to radost.
Kam až může Vyškov v sezoně dokráčet?
Taková věštecká otázka. Ale tabulka je teď hodně vyrovnaná, každý zápas bude důležitý a já věřím, že playoff a nejlépe se začátkem doma nás nemine. A co se týče soupeře, Znojmo jsme už probrali. S Havířovem jsme odehráli minimálně vyrovnané souboje a byl by to zajímavý soupeř. A zdá se mi, že ze všech nejmíň nám herně sedí Kopřivnice, ale to se může změnit. Mimochodem náš domácí zápas s Kopřivnicí, ten měl podle mě parametry playoff. Nemáme se čeho bát, máme na to dostat se daleko.
JAKUB ČUŘÍK: MÁME DOBROU PARTU, JE TAM SÍLA
Ohlasy
30. prosince
Vyškov – Druholigová premiérová sezona jeho mužstva je pro něj opravdovou srdcovou záležitostí. Útočník Jakub Čuřík, který zastává týmovou roli asistenta kapitána, je totiž odchovanec vyškovského hokeje a hraje tak doslova na domácím stadionu.