Rozhovor | Hlavní trenér A-týmu

Trenér Michal Konečný vstupuje se svým nově poskládaným vyškovským týmem do hokejové druhé ligy s dobrým pocitem:

"​MÁME TÝMOVÉ OPORY I MLADÉ ŠIKOVNÉ KLUKY"

Nováčkovská sezona ve druhé lize s ambicí nehrát druhé housle a být u zrodu nové hokejové éry ve Vyškově. To jsou aktuální plány nově složeného mužstva pod vedením zkušeného trenéra Michala Konečného. „Chci hrát útočný hokej. Není čeho se bát, poskládali jsme dobrý tým,“ říká zkušený kouč a majitel hráčského titulu s Olomoucí z roku 1994. Ostrý start soutěže je už tento víkend, a tak nám přiblížil situaci před jejím začátkem. 

Představíte na úvod fanouškům svoji hráčskou i trenérskou kariéru? 

Hrál jsem v extraligové Olomouci a brněnské Kometě, mám zkušenosti i s první ligou ze Žďáru nad Sázavou. Co se týká trénování, začínal jsem v roce 2000 v prvoligových Senátorech Rosice, prošel jsem mládeží v Břeclavi a vedl jsem taky Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod. Působil jsem i v Rakousku a teď do toho jdu s Vyškovem.

Co vás nalákalo do Vyškova? 

V únoru tohoto roku mě oslovili pan Hamrla s panem Mikulíkem, že by tady chtěli rozjet druhou ligu. Já jsem zrovna v tu dobu skončil v Havlíčkově Brodě, ale hlavně se mi jejich vize moc líbila. Vyškov je hokejově skvělá spádová oblast, v okolí Zlín, Brno, Prostějov, navíc mám trenérské zkušenosti s druhou ligou, tak jsem rád na nabídku kývl.

Prozradíte, jak těžké bylo složit zbrusu nový tým?

 Vytipovali jsme si šikovné mladé kluky a jsem rád, že se nám to rozběhlo opravdu dobře. Je tady cítit eminentní zájem hráčů trénovat naplno. Začínali jsme už od května zhruba s deseti až dvanácti hráči. Postupně to začalo zapadat do sebe a hrozně mě potěšilo, že když jsme v srpnu šli na led, tak sama volala zajímavá hráčská jména, že by měli zájem. Samozřejmě jde o druhou ligu, všichni ví, že je poloamatérská, takže jsme museli také odmítat, ale přesto si myslím, že jsme poskládali konkurenceschopný tým.

Jaké jsou vaše ambice pro tuto sezónu?
 

Čistě nováčkovské bez velkých cílů nebo se koukáte i po nějakém konkrétním umístění?

Tuhle soutěž dobře znám, ale i přesto tohle nejsem schopen dopředu objektivně posoudit. Mančaft je úplně nový, je to, jako byste skládali v určitém slova smyslu takový malý nároďák. Kluci se sejdou ze všech možných klubů, každý má jiné návyky, jiný lidský i hráčský charakter a vy to musíte dát všechno dohromady. Ale za ty měsíce si myslím, že jsme kluky dostatečně poznali. Cíl vedení je udržet druhou ligu. Možná si na sebe pletu bič, ale já věřím, že bychom měli hrát střed tabulky.

Kádr už dostal finální podobu nebo přijdou ještě nějaké změny a hráčské obměny?
 

Obměny jsou v této soutěži běžné, přeci jen to není plně profesionální, kluci mají svoji vlastní práci, může se leccos změnit, musíme s tím počítat. Je tu možnost střídavých startů, ale já si zakládám na tom, aby se hráči točili co nejméně a udělala se ta správná osa týmu. Máme nabídky na spolupráci z prvoligového Přerova nebo Prostějova, ale zase bylo by to nefér vůči těm, co jsou tady celou dobu. Ano, sezóna je dlouhá, může se toho stát hodně, ale máme v okolí dobré vztahy s kluby, trenéry, manažery a budeme na případnou danou situaci reagovat.

Zkusíte charakterizovat svoje mužstvo? Půjde hlavně o týmovost nebo o opory, které ty ostatní potáhnou?

Jsou tu jména jako Žižka, Komínek, Čuřík, Blaha, tihle čtyři by měly být ty základní stavební kameny. A pak tady máme spoustu mladých šikovných borců jako Vašíček, Sebera, Kořenek a tak dále, kteří prošli extraligou Zlína, Komety, respektive Olomouce. To jsou perspektivní hokejisté, kteří se možná během sezóny posunou i do vyšší soutěže a my za to budeme jedině rádi a budeme jim to přát. Máme to myslím hodně dobře poskládané, obranu by měli držet pohromadě právě Tomáš Žižka a Lukáš Blaha, v útoku je nejzkušenější dvojice Tomáš Komínek a Jakub Čuřík, k nim máme tři lajny talentů, kteří by měli hodně bruslit a hrát aktivní hokej. Vím, že v této chvíli to jsou jen fráze, ale kde jsem trénoval, tam jsem hodně dbal na aktivitu. Mám rád útočný hokej, mají ho rádi i fanoušci a pro mě je výsledek 9:8 lepší než 1:0.

Takže se můžeme těšit na útočný hokej?

Stoprocentně. Zatím jsme to potvrzovali i v přípravě, dávali jsme hodně gólů a na druhé straně myslím, že máme i dobrou gólmanskou dvojici Micka a Kořének. Navíc na brankářském postu vypadá dobře i Šarman, v přípravě nastoupil do dvou zápasů a chytl se.

Na případné slabé stránky týmu se logicky ptát nebudu, ale kdybyste měl jmenovat ty silné?

Já věřím, že budeme dávat hodně gólů. Možná, když si spolu zase sedneme po čtvrtině sezóny, budeme vědět, jestli jsem se spletl, ale když vidím práci těch kluků, je s nimi radost dělat. Každý trénink plní, co po nich chceme, mám z přípravy velmi dobrý pocit. Moje krédo je, že jim to chci zpříjemnit, musí je to bavit a dělat to s chutí. Zatím to klape na obě strany. Je ale jasné, že síla mančaftu se ukáže až v situaci, když se třeba prohrají tři čtyři zápasy po sobě a nepůjde to tak, jak si přejeme.

Vyškov byl kdysi hokejové město a několik pokusů o obnovu jeho slávy se příliš nepovedlo. Máte i toto v hlavě, cítíte nějakou vnitřní odpovědnost?

Určitě, vím to a cítím to tak. Každopádně pan Hamrla to tu nerozjíždí jen tak na rok, chceme, aby hokej ve Vyškově zase fungoval a aby se na to postupně nabalila i mládež. Musí to mít hlavu a patu a zatím to tak taky vypadá. Tohle nemá být krátkodobá záležitost. Je strašně důležité, že vedení týmu na to má stejný náhled, ale znovu říkám, to podstatné se ukáže až ve chvíli, kdy se nalepí na sebe několik porážek, pak se ukáže charakter každého z nás i ten společný. Neznám mančaft, který by to v srpnu nakopnul a až do konce sezóny by se mohl jen plácat po zádech. 

V sobotu vás čeká premiéra v Havířově, to je těžký kalibr hned na začátek?

Je, ale chci kluky přesvědčit, že hrát můžeme s každým. Určitě tam nepojedeme s tím, že jsme outsideři, chceme vyhrát i v Havířově stejně jako všude jinde. Já nechci, aby to znělo jako nějaká velká prohlášení, ale rozhodně nebudu klukům vykládat, že Havířov hrál první ligu, má špičkové hráče, tak nemusíme ani nastupovat. Co se může stát nejhoršího, maximálně můžeme prohrát. Ale já po hráčích chci, aby když se potom po zápase podívají do pomyslného zrcadla, tak aby si mohli říct, že tam nechali maximum. O to mi v první řadě jde. Opatrná hra, vyhazování puků a podobně, to od nás nečekejte. Není žádný důvod, proč bychom s nimi nemohli hrát vyrovnaný hokej. Týmu, který tady máme, věřím.