Rozhovor

Autor: David Mach

TOMÁŠ KOMÍNEK: MÁME ZARPUTILOST A CHUŤ PO VÍTĚZSTVÍ

Vyškov – Nejlepší střelec i hráč kanadského bodování vyškovského tažení druhou ligou, to je Tomáš Komínek. Odchovanec brněnské Komety hrál první ligu ve Znojmě a Prostějova, nabral potřebné bohaté druholigové zkušenosti, ovšem ve Vyškově se považuje hlavně za součást úspěšného týmu. Party, která má čerstvě za sebou třízápasový skalp Havířova a před sebou těžkou dvojšichtu v pražských Letňanech.

Máte čerstvě za sebou velkou postupovou radost, vyřadit Havířov ve třech zápasech, to už je něco. Jak sérii shrnete?
No tedy byl to velký boj. Nejlehčí byl asi ten první zápas doma, byť jsme ztratili čtyřbrankové vedení. Byli jsme tak trochu zocelení zápasy s Hodonínem, tam to byla válka. S Havířovem mi to připadalo víc na klid, první zápas jsme si tedy sice málem pokazili ve třetí třetině, ale dotáhli jsme to. Ve druhém to byla bitva o každý centimetr ledu, vyrovnali jsme v powerplay úplně na poslední chvíli a pak jsme to zvládli rozhodnout. No a třetí doma, ten se lámal taky až ve třetí třetině, i když jsme to ke konci měli pod kontrolou.

Říká se, že poslední krok bývá nejtěžší, tentokrát tedy nebyl?
To se nedá srovnat, každý se nějak vyvíjel a my to dokázali strhnout na svou stranu. Únava se nabaluje, hraje se obden, je to hodně náročný, k tomu cestování, třeba Havířov je v rámci východní skupiny docela daleko, ale já myslím, že při hře pět na pět jsme byli lepší v celé sérii. Na problémy jsme si zadělávali jen tresty a oslabeními.

Havířov jsou profící, hokej jen jejich zaměstnání, mohou se mu věnovat naplno, jak to váš tým z tohoto pohledu bral?
Jako velkou příležitost se ukázat, chcete se jim minimálně vyrovnat, a to se nám víc, než povedlo. Soupeř trénuje dopoledne, vícefázově, spousta času na rozebrání soupeře u videa a tak dále. My v podstatě jen odpoledne po práci či po studiu, je to hodně jiný. Znám to z vlastní zkušenosti, když jsem to míval jak oni. Ale chci říct, že v těch vzájemných zápasech to v rámci fyzické kondice nebylo znát, naopak, byli jsme na tom líp.

Co podle vás sérii rozhodlo?
Naše dobrá defenziva podpořená kvalitním a skvělým výkonem gólmana. Pomohlo nám i to, že jsme ubránili oslabení, to je vždycky psychická vzpruha. Měli jsme větší zarputilost, větší chuť po vítězství.

Jak velké nadšení panuje aktuálně ve vyškovské týmu?
Dobrá nálada samozřejmě je, jsme rádi, že jsme se dostali daleko, ale také velmi dobře víme, co je před námi. Máme snad kromě mě, Tomáše Žižky a pár dalších extrémně mladé mužstvo, většina hráčů nemá žádné velké zkušenosti z playoff, o to je to celé obdivuhodnější.

Je před vámi semifinále s Letňany, jaké bude?

No, to kdybychom přesně věděli. Kromě nějakých přáteláků jsem vlastně pořádně s druhou západní skupinou nehrál, takže co přesně očekávat a jak to bude probíhat, to těžko říct dopředu. Víte co, nemá smysl nad tím vůbec přemýšlet, jdeme do další série a uvidíme. My do toho zase vletíme naplno a půjdeme si za tím, co všichni chceme. Takže udělat maximum? Přesně tak, musíte každý zápas hrát tak, abyste po něm mohli kouknout do zrcadla a říct si, že jste tam nechali všechno. Je to playoff. Nemá smysl si tvrdit, že jdeme vyhrát celou druhou ligu, takové cíle jsou zbytečné. Krok po kroku každý za sebe a celý tým spolu.

Slovo „spolu“ a „tým“ slyšíme ve Vyškově teď často. Opravdu si to tak skvěle sedlo?
Ano. Máme rozloženou sílu rovnoměrně mezi čtyři útoky, dokáže se přidat víc lidí, někteří jsou výborní kluci na oslabení, někteří fantasticky blokují střely, dohromady to do sebe zapadá. Máme to postavené na týmovým pojetí, žádné hvězdy a nějaký komparz, všichni mají roli a je to silný tým.